​sekretariat@cszm.cz     +420 234 697 755     Praha 4 - Písnice, Libušská 319/126

Rozhovor s ČSZM (Potravinářská revue 1/2022)

Napsal Ing. František Kruntorád, CSc. Kategorie: Aktuality

potravinarska revue

 

Náš rozhovor – na 10 otázek odpovídá:
MVDr. RADEK SLANEC, ředitel Českého svazu zpracovatelů masa

slanec1. Český svaz zpracovatelů masa oslavil v loňském roce 30 let svojí činnosti. Vy pracujete v pozici ředitele již druhým rokem, takže už můžete hodnotit. Jak se vypořádal ČSZM se svými úkoly v roce 2021? A co se povedlo, a co si myslíte, že mohlo dopadnout lépe?

Máte pravdu, v ČSZM jsem prožil druhý rok. Byl to rok velmi dynamický a plný výzev. Nejprve chci poděkovat za velmi dobrou spolupráci a profesionální přístup paní Ing. Jitce Vostatkové, panu předsedovi představenstva Svazu Karlu Pilčíkovi, členům představenstva a všem, co nám pomáhali v naší rozmanité práci. Rok 2021 byl pro Svaz rokem slavnostním, protože měl výročí 30 let od svého založení. Naší snahou bylo naplánovat a připravit důstojné oslavy, které měly proběhnout začátkem června 2021 ve Strahovském klášteře. Plány jsou jedna věc, ale realita může být naprosto odlišná. Loňský rok byl nepříznivě ovlivněn koronavirovou pandemií, která naše plány zcela změnila. Oslava výročí se nakonec stala součástí konference Meating 2021 v Brně.

V roce 2021 začaly platit nové cechovní normy pro maso a masné výrobky vypracované výrobní sekcí ČSZM za spolupráce Potravinářské komory ČR, Ministerstva zemědělství ČR a dozorových orgánů České republiky. Nemalé úsilí jsme věnovali organizaci soutěže Řeznicko-uzenářská prodejna roku 2021 určené pro nejlepší prodejny masa a masných výrobků. Na objektivním vyhodnocení soutěžících subjektů jsme spolupracovali s nezávislou agenturou. Jeden z nejnáročnějších úkolů byla organizace celorepublikového Meatingu 2021 v Brně, kde jsme se sešli po roční pauze.

Po celý loňský rok jsme se intenzivně věnovali kompletní úpravě webových stránek Svazu. Stránky vznikaly na základě připomínek členské základny tak, aby byly srozumitelné a přinášely členům potřebné a užitečné informace. Pro naše členské subjekty jsme průběžně zajišťovali školení pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat na jatkách a mnohá další odborná vzdělávací školení. Velmi mě těší, že pro naše členy jsou tato školení zdarma. V průběhu roku jsme zajistili organizaci 10 zasedání představenstva a zúčastňovali se odborných jednání s celou řadou institucí (PK ČR, MZe ČR, SVS, výzkumnými ústavy), které přímo souvisely s činností našich členů. ČSZM zpracovával odborná stanoviska k různým návrhům souvisejícím s novými předpisy. Jako velmi důležité považuji navázání spolupráce s ostatními svazy a subjekty, které mají s naším oborem hodně společného, bez vzájemného propojení a spolupráce můžeme jen těžko prosazovat často společné zájmy. Například jednání s Českým svazem chovatelů masného skotu a Českomoravskou společností chovatelů, a. s., pro nás bylo velkým přínosem.

Snažili jsme se po celý rok pracovat tak, abychom mohli rok 2021 považovat za úspěšný, snad bude takto vnímán i v očích ostatních. Jako neúspěch rozhodně považuji skutečnost, že maso a masné výrobky nemají na území České republiky zajištěnou ochranu svého názvu před jejich imitacemi a různými rostlinnými náhražkami. Naše iniciativy zatím nebyly v tomto směru vyslyšeny, a proto se musíme nadále snažit zajistit ochranu názvů masa a masných výrobků pro ČR.

 

2. Již tradiční odborná konference Meating, konaná vždy na podzim v Brně, je skvělou ukázkou toho, jak by měla osvětová práce Svazu pro své členy vypadat. Jaké hlavní trendy bylo možné pozorovat při loňském Meatingu, tedy ročníku 2021, které ovlivní obor zpracování masa v budoucím období? A uvedl byste ty trendy, které vás zaujaly?

logo Meating 2021Dovolím si upřesnit, že se v loňském roce konference Meating konala po roční přestávce. Bylo to 11. setkání masného průmyslu, které probíhalo 5. října 2021 v OREA Congress Hotelu Brno (v bývalém Hotelu Voroněž). Velice nás potěšil velký zájem účastníků i partnerů o konferenci Meating 2021. Více než 460 účastníků mělo zájem získat nejnovější informace z našeho oboru. Naším titulárním partnerem byla společnost PRIA, dále bylo 40 zlatých partnerů, 12 stříbrných partnerů a 3 partneři. Mediálními partnery byly 2 společnosti. Ještě jednou bych rád jménem Svazu všem velmi poděkoval za podporu této akce a vytvoření příjemného prostředí v předsálí i v přednáškových halách. Většina z nich měla možnost účastníkům konference předvést své nejnovější výrobky využitelné v masném průmyslu včetně jejich odborné konzultace.

Velkému zájmu se těšila soutěž o nejlepší šunku nejvyšší kvality. Celkem se jí účastnilo 21 výrobců. O výherci rozhodovali účastníci Meatingu 2021 v anonymním hodnocení. Šunka s nejvyšším počtem hlasů získala ocenění „Nejlepší šunka nejvyšší kvality Meatingu 2021“. Vítězem se stala šunka od společnosti Řeznictví H+H. Do hodnocení se zapojilo přes 100 účastníků.

Hlavní náplní jedenáctého Meatingu byla odborná konference. Dvacet zajímavých přednášek se neslo v duchu úvodního vystoupení paní Adély Paďourkové, zástupce AK ČR u EU, které bylo zaměřené na „Cíle Evropské zelené dohody“, jejíž hlavní cíl je dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Jenom pro zemědělství a potravinářství bylo předloženo k projednání více než 15 strategií s mnoha cíli. Například v sektoru živočišné výroby se budou nová opatření týkat snížení emisí metanu a čpavku a používání antibiotik o 50 %. U potravin je snaha zavést nové označování o welfare, Eko-score, Nutri-score atd. Welfare se zaměřuje na zrušení klecových chovů zvířat, omezení přepravy zvířat včetně dopravy na porážky na delší vzdálenosti. Nové trendy lze pozorovat hlavně u alternativních potravin. Snahou je zavedení výroby alternativního masa, rostlinných alternativ (náhražky masa a mléka), potravin z hmyzu, použití mořských řas a 3D tisku. Dalším cílem je rozšířit ekologické zemědělství na 25 % orné půdy. Do roku 2030 se mají snížit pesticidy o 50 %, hnojiva o 20 % a vyloučit 10 % orné půdy z produkce. Počítá se se snížením odpadů a ztrát potravin o 50 %. Podle německé studie by v případě zavedení těchto opatření došlo k propadu produkce u hovězího masa (–20 %), mléka (–6,3 %), obilovin (–21,4 %) i olejnin (–20 %). Ceny ovoce a zeleniny by pak měly vzrůst o 15 %, u olejnin o 18 % a u obilovin o 12,5 %.

Osobně mě velmi překvapilo, že v průběhu přednášek nezazněla žádná diskuze k etickým otázkám u výroby některých alternativních potravin. Klasickým příkladem je výroba umělého masa. Vyhodnocování umělého masa je zaměřeno pouze na jeho klady (ochrana klimatu, přesné složení masa, snížení utrpení zvířat, snížení odpadů) a jediným negativem je vysoká výrobní cena. Ovšem takto prezentovaná hodnocení nejsou v žádném případě objektivní. Neberou v úvahu získání bílkovin pro růst umělého masa ani risk používání růstového hormonu a antibiotik. Umíte si představit, že by se bez kontroly používala antibiotika a růstové hormony u hospodářských zvířat? Já tedy určitě ne! Před ČSZM stojí pro nadcházející období řada úkolů v zajištění bezproblémového chodu firem zpracovatelů masa. Zejména zajištění včasné informovanosti o různých změnách, aby společnosti získaly dostatek času se na tyto změny připravit a případně reagovat.

 

3. ČSZM pořádá každým rokem soutěž Řeznicko-uzenářská prodejna roku. Můžete vyhodnotit průběh této soutěže v roce 2021 a pak hlavně výsledný efekt? Ale i vyzdvihnout nejúspěšnější provozovatele prodejen masa a výrobků masa v ČR?

Český svaz zpracovatelů masa (ČSZM) v roce 2021 organizoval již 14. ročník celostátní soutěže Řeznicko-uzenářská prodejna roku. Partnerem byla společnost MARANKO design s. r. o.

Soutěž se konala od 21. června do 3. září 2021 a byla určena všem podnikatelům zabývajícím se prodejem masa a masných výrobků konečnému spotřebiteli na území České republiky. Soutěžilo se ve dvou samostatných kategoriích. První kategorie „Nezávislý trh“ byla určena pro provozovatele s maximálním počtem pěti prodejen. Tyto prodejny musely mít vlastní samostatný vchod pro zákazníky z veřejného prostranství a nesměly být umístěny v obchodním centru ani v rámci jiné prodejny. Kategorie „Prodejní sítě“ byla určena pro provozovatele s více než pěti prodejnami na území ČR. Tyto prodejny naopak mohly být umístěny v obchodních centrech. Poplatek za účast v soutěži byl stanoven ve výši 1000 Kč za každou přihlášenou prodejnu v obou kategoriích.

Ceny vítězům soutěže řeznicko-uzenářská prodejna roku 2021 byly předány v rámci Meatingu v Brně. Hodnocení prodejen bylo svěřeno nezávislé agentuře Hello Innovation, s. r. o., která posuzovala prodejny podle kritérií dohodnutých s pořadateli soutěže.

 

V loňském roce se stali vítězi následující společnosti:logo RU prodejna 2021 300

KRAJŠTÍ VÍTĚZOVÉ – KATEGORIE – PRODEJNÍ SÍTĚ

 

KRAJŠTÍ VÍTĚZOVÉ – KATEGORIE – NEZÁVISLÝ TRH

 

CELOSTÁTNÍ VÍTĚZ – KATEGORIE - PRODEJNÍ SÍTĚ DSC03630

 

CELOSTÁTNÍ VÍTĚZ – KATEGORIE - NEZÁVISLÝ TRH

 

CENA SYMPAŤÁK ZA PULTEM – PRODEJNÍ SÍTĚ

 

DESIGN ROKU – PRODEJNÍ SÍŤ

 

DESIGN ROKU – NEZÁVISLÝ TRH

 

Během večera byly vyhlášeny další ceny:
  • Nejlepší učeň oboru zpracování masa pro rok 2021 – Dan Fojtík
  • Nejlepší student oboru zpracování masa pro rok 2021 – Vojtěch Branštýl
  • Nejlepší diplomová práce v oboru zpracování masa pro rok 2021 – Bc. Anna Valterová

 

O soutěž je každoročně velký zájem a těší mě, že se rok od roku zvyšuje také úroveň přihlášených prodejen. Hlavním výsledným efektem je výrazné přispění ke zlepšení hygienických podmínek prodeje masa a masných výrobků, kultury prodeje, chování prodavačů a především vlastní prestiž a propagace prodejen u spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že kritéria soutěže jsou přísná, je pro nás spotřebitele velmi potěšující, kolik dobrých prodejen napříč Českou republikou máme.

 

4. Česká republika vypisuje pravidelně dotační programy pro nezávislé neziskové organizace. Jak využívá váš Svaz tyto dotační tituly pro rozvoj vašich členů, ale i pro svoji svazovou činnost?

ČSZM se v roce 2021 přihlásil do projektu vyhlášeného Ministerstvem zemědělství ČR pod názvem Podpora projektů nestátních neziskových organizací na rok 2021. První žádost byla zaměřena na České cechovní normy pro maso a masné výrobky v roce 2021 a druhá na Osvětovou kampaň Českého svazu zpracovatelů masa.

logo ceske cechovni normy 200Hlavním cílem prvního projektu bylo informovat veřejnost o existenci značky Českých cechovních norem (ČCN) a ustanovit značku České cechovní normy (ČCN) jako primární garanci kvality masných produktů. Vedlejšími cíli bylo zlepšit orientaci zákazníků při nákupu a také zvýšit povědomí o vlastnostech a kvalitativních standardech masných výrobků. Za tímto účelem jsou již druhým rokem provozované ČSZM webové stránky www.masovnorme.cz.

Na současném trhu existuje celá řada značek, log a pečetí, které by měly zákazníka informovat o jakosti a kvalitě produktu. Paradoxně však jejich množství orientaci spotřebitele ztěžuje. Spotřebitelům často není zcela jasné, co konktrétně které logo znamená a zda jde jen o marketingový nástroj, či opravdovou záruku kvality zaštítěnou nezávislou autoritou.

Jako reakce na tento stav vznikly České cechovní normy (ČCN), které vytvořily odborné komise Potravinářské komory ČR ve spolupráci s výrobci a výrobními svazy. ČCN stanoví kvalitativní parametry potraviny, pro níž byla zpracována a z níž vyplývají nadstandardní parametry, kterými se daná potravina liší od jiných srovnatelných potravin uváděných na trhu.

Hlavními cíli projektu Osvětová kampaň Českého svazu zpracovatelů masa bylo zdůraznění pozitivního vlivu konzumace masa a masných výrobků na lidské zdraví a vývoj. Pro dosažení tohoto cíle již několik roků ČSZM provádí kampaň na sociálních sítích s názvem JE TO MASO a MASOBRANÍ. Druhým cílem je přiblížit mladým lidem práci v masozpracujícím průmyslu a zatraktivnit náš obor pro jejich další zaměření. Jedině zájmem případných uchazečů o náš obor se v dalších letech vyhneme problému s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Pro dosažení vyššího zájmu mladých lidí o náš obor ČSZM již několik let provádí cílenou kampaň na sociálních sítích s názvem BUDE TO MASO. Vedlejšími cíli projektu je osvěta, jak při nákupu poznat správné, kvalitní a hlavně bezpečné maso, a zároveň vyvrácení určitých mýtů o mase, které ho poškozují. Za tímto účelem Svaz pravidelně spolupracuje s časopisem Maso. Pro širokou veřejnost a výrobce jsme v loňském roce vydali odbornou brožuru s názvem Označování masa, masných výrobků a masných polotovarů. Touto cestou bych rád poděkoval všem, kteří se podíleli na propagaci našeho oboru a aktivně podporovali ČSZM.

 

5. Na marketingu je nutné stále pracovat. To platí i o vašem Svazu. Zaznamenal jsem zcela nové webové stránky. Co vás vedlo k tvorbě stránek nových a jaký mají přínos pro vás, ale zejména pro vaše členy?

Zhotovení nových webových stránek ČSZM bylo naším prvořadým úkolem roku 2021. Původní webové stránky dlouhodobě nevyhovovaly standardům současné doby jak po vizuální, tak bohužel také po obsahové stránce. Nesplňovaly svou úlohu po stránce technické, svým uspořádáním, náplní, přehledností a designem. S vývojem nových informačních technologií se měnily potřeby společností v našem oboru. Proto bylo nutné tyto webové stránky modernizovat tak, aby plně zajišťovaly servis pro naše členy. Naší snahou při tvorbě nových stránek bylo upoutat větší pozornost našich členů a široké veřejnosti o náš obor. Zároveň byl kladen důraz na jejich přehledné informování a vzdělávání široké i odborné veřejnosti v oblasti bezpečnosti a kvality potravin. Vlastní příprava na tvorbu nových svazových stránek trvala jeden rok.

Svaz oslovil všechny členy a nabídl jim možnost podílet se na tvorbě těchto nových stránek. Jsem rád, že se nové webovky spustily 15. listopadu 2021. Ohlas je od členské základny a ostatních uživatelů pozitivní a to mě velmi těší. Jejich přínosem je snadnější a hlavně účinnější zajišťování publikační a propagační činnosti, zejména ve prospěch českého masozpracujícího průmyslu. Rovněž přispívají k snadnějšímu zajišťování informačního systému v oblasti organizace, platné legislativy, ekonomické činnosti a marketingu pro oblast zpracování masa. Budeme se snažit, aby naši členové i široká veřejnost z našich stránek získávali relevantní a zajímavé informace a stránky pro ně byly užitečné.

 

nutri score maly6. Současným velkým tématem je legislativní úprava v označování potravin na jejich obalech, tzv. Nutri-score. Můžete nám objasnit tento pojem a sdělit Váš názor k připravovanému návrhu Nutri-score v EU? A co to udělá se zájmem spotřebitelů o masné výrobky?

EU zpracovala a předložila členským státům návrh tzv. Nutri-Score. Je to systém značení výživové hodnoty potravin. Zařazuje potraviny do 5 tříd: A až E. Výstupem je logo, které je uváděno na přední straně potravin: Třída A je značena zelenou barvou a třída E červenou barvou. Zařazení do jednotlivých tříd vychází z výpočtu, při kterém se započítávají kladné a záporné body podle definovaného vzorce. Kladné body se získávají podle podílu/obsahu ovoce včetně ořechů (skořápkové ovoce) a zeleniny, vlákniny a bílkovin v dané potravině (vyšší hladiny jsou považovány za příznivé pro zdraví). V každé ze tří skupin lze získat 0 až 5 bodů, dohromady 15 kladných bodů. Záporné body se počítají z energetické hodnoty, obsahu nasycených mastných kyselin, cukrů a sodíku (vyšší hodnoty obsahu jsou považovány za nepříznivé pro zdraví). V každé ze čtyř skupin lze získat 0 až 10 bodů, dohromady 40 záporných bodů. Systém se podobá, i svou grafickou úpravou, energetickým štítkům používaným pro budovy nebo spotřebiče. Nutri-score se vypočítává z více parametrů, které v řadě případů stanoví výsledky, které nejsou v souladu s výživovými doporučeními.

ČSZM se k tomuto EU navrhovanému systému značení potravin již několikrát vyjádřil ve stanovisku Potravinářské komoře ČR a Ministerstvu zemědělství ČR s tím, že s tímto systémem nesouhlasí z řady důvodů. Současný stav označování nutričních údajů podle harmonizované unijní legislativy v ČR považujeme za dostačující a pro spotřebitele srozumitelný bez rozdílu věku, zdravotního stavu nebo fyzické zátěže. Navrhovaný systém rozděluje potraviny na kategorie zdravé a méně zdravé a nepodává faktické a konkrétní informace o obsahu energie a živin. Působí diskriminačně na řadu potravin zejména s vyšším obsahem tuků. Nutri- -score má sice zjednodušit pro spotřebitele orientaci ve výběru potravin, ale je tomu naopak. Neposkytuje informace pro různé věkové kategorie spotřebitelů, nepřihlíží k jejich zdravotnímu stavu a vytváří výhody pro uplatnění laboratorně vyráběných umělých potravin. Považujeme tento systém za krok zpět a u některých potravin pro spotřebitele za chaotický.

Co říci závěrem. Stanovení pouze čtyř výživových profilů pro tak široký sortiment potravinových výrobků je zcela nedostačující a v podstatě nevyhovující. Sice vychází z vědecky prověřených parametrů, ale řada výstupů je zcela matoucí a neodpovídá výživovým doporučením ani vědeckým poznatkům o vlivu konzumace stravy na zdraví. Jen pro představu a jako příklad bych uvedl, že například Coca-Cola Zero podle tohoto hodnocení spadá do kategorie B a olivový olej do kategorie D. Pokud by případné úpravy a doplnění dalších specifických výživových profilů vyvážilo dysbalance mezi jednotlivými skupinami potravin, pak bychom s nepovinným zaváděním souhlasili.

 

7. Více než polovinu vepřového masa k nám dovážíme už řadu let. Důvodů je mnoho, ale dle mne především nerovná dotační politika v členských státech EU a pak u nás nesmírně koncentrovaná rostlinná výroba, která se snadno živí dotacemi na hektar půdy. A pak o výrobu masa a mléka nestojí tolik, jako o řepku a obilí. Jak to vidíte Vy a jaký trend vývoje lze očekávat v produkci tuzemského vepřového masa v další době?

Děkuji Vám za tuto otázku, která je v současné době velmi ožehavá. Pro tuzemské chovatele prasat je již delší dobu situace dramatická. Jak můžete vyčíst z následující tabulky:

 

Stavy prasat a vepřové maso
Rok Počet prasat celkem v ks Počet prasnic v ks Vepřové maso v tunách živé hmotnosti
1990 4 790 000 311 000 763 000
2020 1 404 000 87 000 294 000

 

Zde jasně vidíme, že jde o dlouhodobý pokles produkce vepřového masa v ČR. Jde o řadu faktorů, které tomu přispívají a v současné době především energetická krize a záměry zelené politiky. Bohužel my Češi jsme zase příliš horliví oproti našim sousedům. Když vezmeme záměry EU do roku 2030 snížit stavy hospodářských zvířat stejně ve všech členských zemích, pak by v ČR pokleslo zatížení na 1 ha zemědělské půdy ze současných 0,38 VDJ na 0,2 VDJ. Při současném počtu 1,4 VDJ na ha zemědělské půdy v Německu a na 3 VDJ v Holandsku. Zde je vidět absurdita této politiky, která výrazně poškodí a znevýhodní české chovatele.

Jak na to reagují ceny masa a jaký je výhled na příští rok? Pokusím se popsat několik trendů s výrazným vlivem na maso a masné výrobky.

Ještě v roce 2019 se ceny vepřového masa šplhaly do historických výšin, kdy se projevila obrovská poptávka z Čínské lidové republiky, která řešila vlastní výpadek vepřového masa z důvodu rozšíření Afrického moru prasat s důsledkem masivní likvidace jejich vlastních chovů. Situace se radikálně změnila na počátku roku 2020 při propuknutí covidové pandemie. Vepřové půlky v úpravě JUT a kvality 57 % se v Německu na konci února 2020 prodávaly za cenu 2,03 €/kg. Během celého roku cena klesala, až narazila koncem listopadu na své dno, a to v hodnotě 1,19 €/kg. Celý vývoj byl rovněž urychlen výskytem prvních případů Afrického moru prasat v Německu, který měl neblahý vliv na ceny vepřového masa ve střední Evropě. Spolková republika Německo byla do té doby významným exportérem vepřového masa do Číny, ale po zjištění prvního případu byly všechny vývozy zastaveny. V tomto okamžiku došlo k výraznému přetlaku vepřového masa, který setrvává doposud, a následně ceny klesly na skoro původní nízkou hodnotu 1,20 €/kg. Jaký to bude mít dopad na chovatele prasat v České republice a v Německu? Dovolím si vybrat několik krátkých citací z průzkumu, které provedlo během léta 2021 Zájmové sdružení chovatelů prasat v Německu. Výsledky průzkumu ukazují, že více než polovina chovatelů prasnic chce v příštích deseti letech ukončit svoji činnost. Chov prasat v Německu je ve vážné strukturální krizi. Rovněž polovina německých chovatelů prasat chce v příštích deseti letech zrušit chovy. Zejména menší společnosti již plánují postupné ukončení činnosti ve velmi krátkém období. Důvody pro uzavření chovů jsou následující: nedostatek perspektivy oboru do budoucnosti, současná cenová krize, zpřísnění požadavků na chov prasat a nedostatečná politická podpora. Stejným problémům čelí i čeští chovatelé prasat. Jestliže se v nejbližší době nezmění situace na trhu, ukončí většina malých i středních chovatelů prasat svoji činnost a dojde k výraznému, trvalému vzestupu cen vepřového masa.

 

8. Výroba masa a výrobků z něj podléhá přísné kontrole, a to jak veterinární, tak hygienickou a inspekční kontrolou státu. Testy a kontroly masných výrobků se provádí průběžně a pravidelně. Přesto není řada spotřebitelů s jakostí masných výrobků plně spokojena a vzpomíná na chuť párku a špekáčku z totáče. Jak hodnotíte nynější kvalitu českých masných výrobků Vy?

Naším cílem bylo a je kvalitu masa a masných výrobků v ČR neustále zvyšovat. Tomu přispívá i zavedení cechovních norem u většiny masných výrobků. Z výsledků kontrol SVS ČR a SZPI ČR můžeme konstatovat, že kvalita českých masných výrobků má velmi dobrou úroveň co do kvality a zejména pak zdravotní nezávadnosti. Tuto skutečnost průběžně potvrzuje také hlášení zdravotně závadných potravin v systému RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed). Jedná se o systém včasného varování pro potraviny a krmiva v rámci EU. Z výsledků tohoto systému jednoznačně vyplývá, že v průběhu většiny týdnů z 25–30 závadných potravin více než dvě třetiny připadají na potraviny rostlinného původu. Zdravotně závadné masné výrobky české provenience v systému v podstatě uváděny nejsou. Například v 25. týdnu 2021 bylo nahlášeno do systému 30 závadných potravin, 5 živočišného původu a 25 rostlinného nebo jiného původu. Výrobky pocházely ze zemí EU (Francie, Německa, Nizozemska, Polska) a také z oblastí mimo EU (Číny, Indie, Toga, Sýrie a jiných). To nás utvrzuje v poznání, že masné výrobky v ČR jsou kvalitní a z hlediska zdraví spotřebitelů bezpečné.

 

9. Český svaz zpracovatelů masa k masnému řemeslu neodmyslitelně patří. Řeznický cech se sdružoval téměř od nepaměti a vždy uměl poskytnout svým členům ochranu a hájit jejich zájmy. Jak jste Vy spokojen s nynějším postavením Svazu a jak se daří prosazovat oborové zájmy nyní, a to zejména vůči státu, ale i dalším organizacím, které se výroby a prodeje masa úzce dotýkají? A jak úspěšně se s těmito subjekty spolupracuje?

ČSZM je dobrovolným sdružením fyzických a právnických osob podnikajících v oboru nákupu, zpracování a prodeje jatečných zvířat, masa a masných výrobků. Hlavním posláním Svazu je ochrana zájmů svých členů, přidružených členů a čestných členů, zajišťování koordinace společných činností, zajišťování odborných služeb v oblasti výrobního a obchodního poradenství, výchovy dorostu a učňů, uplatňování zájmů členských subjektů ve vnitřním i vnějším ekonomickém prostředí. Český svaz zpracovatelů masa zastřešuje významnou část podnikajících subjektů v masném průmyslu. Členství ve Svazu jim dává výhodu při získávání nejnovějších informací v oboru a umožňuje společnými silami prosazování nejdůležitějších společných zájmů. Při srovnání se subjekty, které nejsou našimi členy, jsme určitě úspěšnější při jednání s Potravinářskou komorou ČR, Ministerstvem zemědělství ČR a dozorovými orgány. V žádném případě tyto aktivity nejsou snadné, a to zejména v současné době, kdy na jedné straně je prosazovaná Zelená dohoda EU a na druhé straně hájení zájmů našich členů. Najít určitý kompromis a schůdnou cestu vyžaduje při jednáních trpělivost s pohotovou odbornou argumentací. Spolu s představenstvem děláme všechno pro to, aby nám členská základna důvěřovala. Při této příležitosti bych apeloval na všechny subjekty v našem oboru, aby byly aktivnější a spojily svoje síly na ochranu našeho řemesla proti často nepravdivým a tendenčním útokům. Svaz vždy rád uvítá každý dobrý nápad na propagaci a rozvoj tradičního masného řemesla a jsme otevřeni všem podnětům a nápadům od našich členů.

 

10. Jsme na počátku nového roku 2022. Jaké jsou nejdůležitější letošní programové aktivity Svazu a co od celého roku očekáváte? A přeji mnoho úspěchů v tomto počínání.

Do nového roku 2022 vstupujeme opět v nezáviděníhodné situaci omikronové pandemie. Sílu Svazu vidím v tom, že zastřešujeme subjekty od největších po nejmenší při prosazování někdy složitých projektů, kde jednotlivci mají omezené nebo vůbec žádné šance. Úkoly a cíle má ČSZM jasné. Je to ochrana zájmů svých členů, přidružených členů a čestných členů, zajišťování koordinace společných činností, zajišťování odborných služeb v oblasti výrobního a obchodního poradenství, výchovy dorostu a učňů, proškolování welfare a vydávání certifikátů ke školení welfare, uplatňování zájmů členských subjektů ve vnitřním i vnějším ekonomickém prostředí. Konkrétně pak dál bojovat za pojem masa, aby se nestalo součástí různých nemasných výrobků rostlinného původu nebo umělých produktů připomínajících něco jako maso. Dále chceme zajistit soutěže o Řeznicko-uzenářskou prodejnu v roce 2022, festival masa s názvem Masobraní 2022, konferenci masného průmyslu Meating 2022, pokračovat v dobré spolupráci s Potravinářskou komorou ČR, Ministerstvem zemědělství ČR, SZIF, dozorovými organizacemi (SVS ČR a SZPI), vysokými školami, CLITRAVI, UECBV, Českým svazem chovatelů masného skotu a ostatními svazy skotu, Svazem chovatelů prasat, Českomoravskou společností chovatelů, a. s., a celou řadou dalších organizací, které s naším oborem souvisejí. Budeme podporovat a přispívat do časopisu Maso a pokračovat ve vzdělávání našich členů. Nejdůležitější je být dobrým partnerem, zajistit stálé zlepšování servisu, zastupování zájmů všech našich členů a svou činností přesvědčit a získat členy nové.

 

Za rozhovor děkuji.
Ing. František Kruntorád, CSc

 

 

 

Článek zveřejněn v odborném časopise pro výživu, výrobu potravin a obchod Potravinářská Revue 1/2022.