Mám pocit, že náš obor je již několik měsíců v horkém bublajícím kotli. Dnes pod kotel polínko přiložili i naši dodavatelé jatečných prasat Po období poměrně dlouhého propadu jatečných prasat, došlo v průběhu prázdnin k jejich narovnání. Zvýšení cen jatečných prasat nad cenu produkční bylo nutné a zdravé. Radikální křídlo zemědělců však dnes chce více. Možná je to snaha o vrácení ztrát z minulosti, možná vidina cen v některých zemích EU, možná odplata těm co tlačili ceny prasat pro onu produkční cenu. Nevím.
Řekli si o cenu. Ano, vždy jsem tuto myšlenku prosazoval. Prodávající přece cenu stanoví, kupující ji akceptuje, či ne. Je dnes těžké odhadovat prognózu dalšího vývoje. Budou o tom rozhodovat i sami zemědělci, jestli si dražší maso a masné výrobky jako naši zákazníci koupí ve stejném objemu jako doposud a nebo jestli si koupí naše české výrobky, ale vyrobené ze surovin dovezených ze zahraničí. Dnes ještě existují umělé bariéry – clo, bezcelní limity, veterinární hygienické aspekty aj. Za pár měsíců pominou. Toto ale hlavní problém nebude. Vysoká cena prasat zase naláká producenty k jistému zisku a propad cen je za pár měsíců zákonitý. Jakoby naši producenti prasat zapomněli na desetiletou tradici rentability chovu prasat a na nešťastné super ceny prasat vyhnané po aféře BSE. To byly přece zdroje následného propadu cen. Cena již nebyla selektivní, byla bezriziková i pro nejhorší producenty prasat. Mám pocit, že již dnes tuto imaginární hranici překračujeme. Samozřejmě, že si o ni neřekly ony nejlepší podniky, ale ty, které byly ještě u 36 korun pod červenou čarou. Věřím, že některým ani oněch 38 stejně stačit nebude a budou ji nazývat za pár dní zase likvidační. Je opravdu možné, že cena obilí výrazně vzroste a strhne s sebou celou vertikálu zemědělských komodit. Je však předčasné předbíhat. Zatím se ještě krmí směsi z obilí loňského. Dnešní cenová „politika“ , kterou naši dodavatelé zvolili je zvláštní. Před čtrnácti dny došlo k setkání nákupní sekce našeho Svazu se zástupci Českého svazu chovatelů prasat. Byl jsem ten, kdo ho vedl, proto nemohu setkání hodnotit. Přesto si ale troufám říci, že bylo nejen konstruktivní, ale i úspěšné v tom, že nastínilo jasné cíle a kroky do nejbližšího období. Snad o to více jsem byl výsledkem jednání zemědělců 3.9.2003 ve Větrném Jeníkově překvapen. Jako předseda Svazu jsem vždy dbal na to, aby nedošlo k jakékoliv dohodě našich členů stanovující nákupní ceny jatečných zvířat. Každý obchodní subjekt se musí rozhodovat sám, je ale nutné, aby měl k tomuto rozhodnutí přesné informace. Doufám, že toto se nám daří. Stále si nedovedu představit, že by se všichni klíčoví zpracovatelé masa veřejně sešli a dohodli se na nákupních cenách jatečných zvířat na další období. Nebo se jako konkurenti dohodli, že neprodáme kýtu bez kosti pod sto korun. Asi bychom se všichni velmi brzy sešli v Brně na Úřadu pro hospodářskou soutěž. Naši dodavatelé ale toto setkání zorganizovali - ne poprvé, a jistě ne naposledy! Nemohu si jako oficiální představitel Svazu dovolit, aby ČSZM byl nařčen z jakékoliv kartelové dohody. Nemohu nikomu z Vás doporučit, aby na tyto ceny nereagoval. Není to možné. Reagovat na ně budeme všichni. Doufám jen, že se nám tento extrémní cenový nárůst podaří promítnout do cen masa a masných výrobků. A toto je již parketa opravdu jen a jen naše.