Je tomu jen pár dní, kdy jsme se konečně na konci roku zastavili, vydechli u nás na Moravě u skleničky vína a s úlevou se ohlédli zpět. Je to tak obvyklé. Abych se Vám přiznal, u dobrého vína jsem poseděl, ale moc jsme se neohlížel. I svátky letos utekly rychle, přehoupl se Silvestr a nějak samozřejmě a úplně obyčejně jsem zase zapadl do normálního denního kolotoče. Jen jsem vyměnil na stole kalendář, přepsal do něj data narozenin rodiny a kamarádů a starý založil do skříně.

Teprve až nyní se zamýšlím, vracím se v myšlenkách o rok zpět. Do roku, který byl jistě mnohem hektičtější než jsem si ho plánoval a představoval. Snad proto jsem si letos žádné předsevzetí do nového roku nedal, a když jsem se ptal řady z vás co Vy? Odpověděli jste podobně. S otazníkem! Loňský rok začal obyčejně, ospale a klidně. Jako snad každý jiný. Už ale mezi jarním sněhem se v našem oboru rodily dva nenápadné proudy, které rychle nabíraly na síle – standardy veterinárních hygienických parametrů masozpracujících podniků a standardy kvality masných výrobků. Co vše se z nich po čase vyvinulo? Na počátku to bylo jen několik návštěv veterinárních lékařů z EK, několikrát zdvižený prst. Pak dlouhé diskuze o novém veterinárním zákoně a prováděcích vyhláškách, které se odsouvaly termín za termínem. Jako by času bylo opravdu dost a dost. Jako by stačilo, že vyhláška existuje a tím, že je všude jistě naplněna. Až výklad vyhlášky naše dozorové orgány probudil k nebývalé aktivitě. Co bylo včera dobré bylo dnes nedostatečné. Začal horečný závod s časem. Termín - konec roku. Řada podniků se splněním, již našich s EU harmonizovaných veterinárních hygienických parametrů výroby, dlouhodobě počítala. Nebyly překvapeny. Značná část, především drobných výrobců, ale zaskočena byla. Ne všude byla pomyslná laťka nastavena stejně. Mnohé jistě napoví i plánovaná inspekce DG SANCO na konci ledna. Osobně jsem přesvědčen, že v řadě případů jsme se dostali i do extrémů, ale ty jistě učeše do rozumné úrovně čas. Investice do provozů stály obrovské částky peněz, ale posun v úrovni hygieny je v celém oboru jasně viditelný. Řešení kvalitativních standardů masných výrobků uložené osobně ministrem zemědělství nebyly ničím novým. Kolikrát jsme o nich již ve Svazu diskutovali! Byly východiskem z obecně se zhoršujícího pohledu spotřebitelů na naše masné výrobky. Nemyslím si, že se naše masné výrobky v posledních letech zhoršily, jak je v médiích často podsouváno, naopak. A myslím, že jsem tento názor dal mnohokrát jasně najevo. Kvalita se posunula kupředu, ale výrazně se začaly vyhraňovat dvě cesty. Výrobky levné s lákavou reklamou a výrobky dražší, jistě s vyšším obsahem masa. Je zbytečné hodnotit kolik kterých kdokoli z nás prodá. Jeden tolik, druhý obráceně. To přece není podstatné. Všichni máme svoje místo na trhu. Každý z nás má svoji strategii, svoje cíle. Všichni chceme, aby se o nás o našich výrobcích mluvilo dobře a hlavně, aby je lidé stále kupovali. Naším společným cílem je udržet spotřebu masa a masných výrobků na dnešní úrovni, pokusit se ji i pozdvihnout. Uvidíme, světový trend je prozatím obrácený. Jsem rád, že kritika kvality masných výrobků v médiích výrazně poklesla. Jsem ale přesvědčen, že nyní je nutné pokročit dál. Přesvědčovat naši veřejnost o prospěšnosti červeného masa v jejich dietě, bezpečnosti a kvalitě výrobků o stejných hygienických standardech výroby jako u našich sousedů. Budeme muset mnohem ještě více budovat důvěru veřejnosti v náš obor. Všechny aféry nás poškozují a je jedno, stane-li se u nás či u souseda. Každý z nás může pomoci. Mluvením o kvalitě své firmy a je jedno, je-li opravdu moje - pracuji v ní. O svých výrobcích, o všem pozitivním co opravdu dobře děláme. Je to mnohem složitější než kritizovat, poukazovat na chyby a nadávat. Současné řešení nepokládám za nejlepší, ale je řešením alespoň nějakým. Loňský rok byl výjimečný nízkými cenami jatečných zvířat, což se promítalo do příznivých cen na pultech. Jistě, i proto se nám dobře prodávalo. Nemůžeme to však očekávat do budoucna. Netuším, kdy přijde, ale přijde jistě. Zemědělci nemohou dlouhodobě prodávat pod výrobní náklady, stejně tak jako i my. Musí tedy dojít ke zvýšení cen – našeho nákupu a samozřejmě i prodeje. Loni jsme byli zatíženi řadou poplatků, nákladů, které zdražují naši výrobu. Prozatím byly překryty nízkými cenami surovin, ale všichni víme, co nás každý den stojí prohlídka, odpady, BSE, SRM aj. Jejich plné promítnutí do cen spolu s „dobrou“ cenou jatečných zvířat bude pro spotřebitele bolestivé. V poznámce o již letošním roku jsem v úvodu napsal otazník. Visí nad námi všemi. Prvního května vstoupíme do EU a očekáváme změny, tvrdý konkurenční tlak. Myslím, že je dobré, když se člověk ne bojí, ale s jistou nervozitou se připravuje na to co má přijít. Je tak lépe přepraven. Nemyslím si, že se stane něco převratného. Některé výrobky či maso se pro nás stanou dobrým artiklem vývozním, některé zase dovozním. Některé firmy vyrostou, jiné zaniknou. Rozhodovat bude to, co obecně v obchodě rozhodovalo vždy – kvalita služeb a výrobků, jejich cena, obchodní schopnosti, v podnicích provozní náklady, dostupnost kapitálu. Ano, to už přece všichni víme. Ten otazník nad námi visí jako před každou divadelní premiérou. Nervozita na obou stranách opony. Doufám, že ona premiéra bude pro velkou většinu našeho oboru úspěšná. Dovolte mi na závěr tohoto zcela jistě ne vyčerpávajícího zamyšlení nad minulým rokem pozdvihnout skleničku vína, která stojí vedle nového kalendáře - Na zdraví Vás všech, na Vaše úspěchy, na radost z toho co děláte, na štěstí, které všichni potřebujeme. Na náš obor, na který chceme být všichni pyšní.