Poslouchám rádio a nevěřím sám sobě. Nerozumím slovům, která jsou mi vkládána do úst. Slyším, že jsem se se zemědělci dohodl. Nevím na čem. Nechci, aby „má“ slova z tisku ještě více komplikovala vaše jednání a rozhodování. Proto jsem se rozhodl napsat těchto pár řádků.

Po návratu z dovolené jsem se ráno z transparentů nesených zemědělci před naším podnikem sám o sobě dozvídal různé věci. Věřte, že nehezké, ale také hloupé a naivní. Jsem rád, že jsem dostal před rozvášněným davem s dělbuchy a pár platy vajíček příležitost vystoupit. Nemohu přece jen z okna sledovat ohnivé projevy a davové výbuchy vášně podporované několika schovanými křiklouny. Jako majitel firmy mám povinnost ji hájit, jako předseda Svazu musím odrážet výpady proti našemu oboru. Osobní aspekty nechávám zcela mimo. Moje názory znáte. Myslím, že jsem je nezměnil. Měl jsem nakonec několikrát možnost je i veřejně prezentovat před fórem chovatelů prasat, v tisku, před vámi. Cena 30 Kč za kilogram živého prasete není cena přemrštěná, je selektivní – slabé drtí, silné posiluje. Jsem přesvědčený, že vejít se do ní je dnes pro zemědělce malým kouzlem. Přebytek prasat však vykonal své. Nejen u nás, v celé Evropě, po celém světě. Mrazírenské sklady jsou jistě plné levného masa. Naši zákazníci si zvykli na maso levnější než kousek sýru. Za pár měsíců se otevřou hranice. Nakupovat budeme venku, nakupovat se bude i u nás. Těžko kdo zabrání dovozu výrobních mas, která jsou pro nás jen z důvodů dobrého zpeněžení drahých částí lákadlem. Jistě se u nás budou nakupovat prasata, budou-li levnější než u sousedů a přitom stejně kvalitní. Dnes se možná trh zase rozhoupe tak, jako tomu bylo už mnohokrát. Za pár týdnů se ale ukáže, je-li u nás opravdu přebytek prasat, či už pominul. Ukáže se, jaké jsou zásoby podniků, které je jistě pustí na trh. Proč si ale hrát na věštce? Na čem jsme se na ulici v Tišnově dohodli? Na ničem. Dohody se přece dělají v kancelářích. U vás na podnicích. Mezi vámi a vašimi obchodními partnery. Bez Svazu, bez novinářů, bez veřejnosti. Předseda Svazu není žádným generálním ředitelem, jak si to někteří naši novináři či zemědělci představují. V žádném případě nemůže prezentovat něco, co je doménou soukromých podniků. Nemůže se přece dohadovat o cenách, o obchodních vztazích! Nemám tedy na žádnou dohodu jako předseda ani právo. A jsem si toho velmi dobře vědom! Ani jako majitel podniku jsem dnes zemědělcům před mým podnikem, kteří vůbec nebyli mými obchodními partnery, neslíbil žádnou cenu. Mám nasmlouváno za svoji cenu, stejně jako vy. Mám dodavatele, kteří se dosud k radikálnímu křídlu nepřidali. Možná tomu bude zítra naopak. Vím však zcela jistě, že dohodne-li se opravdu celá zemědělská veřejnost na jakékoli ceně, budu ji muset ctít. Podnik nezastavím. Nehodlám ale jakkoli dementovat zprávy, které o akci v Tišnově kolují. Vajíčka nelétala, oka i fasáda jsou v pořádku. Necítím se dnes vůbec hloupě, nemám ani pocit, že bych své ranní „vystoupení“ nezvládl. Nehledám nyní žádné alibi, mám jen rád jasno sám před sebou. Nechci mít pocit, že jsem něco dnes zanedbal. Přeji vám všem, aby jste podobnou estrádu před vašimi podniky nemuseli absolvovat. Přeji nám všem, aby už konečně v oboru zavládlo rozumný klid. Ale obávám se, že tomu tak v nejbližších měsících ještě nebude. Takže, pevné nervy a správné rozhodnutí ve správnou chvíli.