​sekretariat@cszm.cz     +420 234 697 755     Praha 4 - Písnice, Libušská 319/126

Přeprava jatečných zvířat

První červenec je mezinárodním dnem pro zastavení přepravy jatečných zvířat. Přestože je v posledních letech zmiňován v médiích i u nás, většinou neznáme cíle ani ty, kdo za touto aktivitou stojí. V České republice je to především Společnost pro zvířata - občanské sdružení založené v roce 1996, jehož cílem je informovat veřejnost o problémech z oblasti ochrany zvířat.

Jeho hlavním úkolem je však vést naši společnost k lepším vztahům a přístupu ke zvířatům. Je součástí Českého svazu ochránců přírody. Ve své činnosti není česká Společnost pro zvířata rozhodně osamocena. Spolupracuje nebo je členem mezinárodních organizací jako: CIWF - Compassion in World Farming - Soucit ve světovém zemědělství, WSPA - World Society for the Protection of Animals - Světová společnost pro ochranu zvířat, Východoevropského partnerství pro hospodářská zvířata a InterNICHE - International Network of Individuals and Campaigns for Humane Education - Mezinárodní síť jednotlivců a kampaní pro humánní vzdělávání, ECFA - European Coalition for Farm Animals – Evropské sdružení pro hospodářská zvířata. Jatečná zvířata byla, jsou a jistě i budou významným celosvětovým obchodním artyklem. V úmluvě o Evropské unii v tzv. Amsterdamské dohodě z roku 1997, jsou zvířata klasifikována jako živí tvorové. Ne tedy jako zboží či zemědělské produkty, jak tomu bylo doposud. Důsledky tohoto ustanovení se postupně projevují v mnoha právních předpisech EU. U nás nyní i ve vyhlášce č.193 Mze platné od 1.května, zákonem na ochranu zvířat aj. Současná podoba směrnice EU o ochraně zvířat během přepravy stanoví dobu pro přepravu různých hospodářských zvířat na osm hodin. V případě minimálního vybavení vozidla je limit pro kategorie zvířat vyšší například pro koně 24 hodin. Směrnice je v praxi různě obcházena především ve Francii, Itálii, Řecku, Belgii, Irsku, Španělsku. Přes 2 miliony dobytka, koní, prasat a ovcí je každoročně přepravováno při cestách, které trvají 30 až 60 hodin. Každoročně jsou stovky tisíc ovcí vyváženy z Velké Británie na jatky v Itálii a Řecku, 1,5 milionu prasat ročně cestuje mezi Nizozemím, Španělskem a Itálií. Německo, Irsko a Francie vyváží ročně 300 tisíc kusů dobytka na Blízký východ a do severní Afriky. Ročně více než 100 tisíc koní importovaných na italské jatky pochází z Rumunska, Litvy nebo Polska. Především z Terstu vyplouvají do Turecka, Egypta a Libanonu speciální lodě s býky určenými k rituálním porážkám halal. Zvířata na jejich palubách často trpí tzv. lodní horečkou, způsobenou stresem, fyzickým vyčerpáním a kolísáním teplot. Řada těchto transportů včetně neodborného a krutého zacházení se zvířaty byla zdokumentována a medializována. V očích veřejnosti pak jsou tyto problémy dlouhých mezinárodních transportů jatečných zvířat spojovány i s přepravou lokální a významně tak poškozují nejen obor zpracování masa, ale i obchod s masem. Emotivně podbarvené texty, fotografie a videosekvence jsou mezi mladými lidmi šířeny internetem a jsou argumentem odpůrců konzumace masa. Česká republika je svojí malou rozlohou typická krátkým transportem jatečných zvířat. Tento stav je navíc umocňován současnými snahami vazeb zemědělských podniků na blízké jatečné provozy. Ochránci zvířat proto u nás obecně kritizují a blokují tranzitní převozy a poukazují na konkrétní prohřešky domácích přepravců jatečných zvířat. Pro představu bylo přes naše území v roce 2002 přepraveno 421 kusů skotu, 40 tis. koní, 53 tis. ovcí a koz, 9 tis. prasat. Vyvezeno bylo z ČR 58 tis kusů skotu, 55 tis. prasat, 34 mil. kusů hrabavé drůbeže. Státní veterinární správa ČR iniciativy pro omezení přepravy zvířat podporuje. Zpřísněním kontrol pracovníky SVS na dodržování welfare dokonce mezinárodní transport zvířat přes naše území na jistou dobu i omezil. Společným cílem většiny výše uvedených organizací, mimo extrémních skupin, není zákaz přepravy zvířat, ale aby zvířata byla porážena co nejblíže k místu svého chovu a mezinárodně bylo obchodováno a přepravováno maso. Snaží se, aby se se zvířaty zacházelo ohleduplně, podle jejich přirozeného chování. Dlouhodobě lobují v Evropském parlamentu za prosazení maximální doby transportu zvířat bez výjimek na 8 hodin.