Před pár týdny jsme přemýšleli, co všechno se stane po otevření hranic. Očekávali jsme dovoz výrobního masa z Německa, Dánska a Holandska, masných výrobků z Polska, ale i z Německa a Itálie, samozřejmě i náš vývoz do sousedních zemí.

K těmto obchodům už běžně dochází, rozbíhá se i výměna částí s Rakouskem i Německem, samozřejmostí jsou kamiony směřující s masem a výrobky od nás na Slovensko do Maďarska a dále. Vyrovnala se nabídka na našem trhu a stabilizovala se cena jatečných zvířat na úroveň západních sousedů. Klesne-li u nás nabídka masa (jatečných zvířat), samozřejmě stoupne jeho cena, ale nyní už jen do úrovně našich sousedů. Jen se přiveze o pár kamionů masa více. Ale co naše jatečné provozy? Nemohou přece čekat se složenýma rukama, jak se situace vyvine! Po dovozech živých prasat ze Slovenska či Polska k nám dojely první dávky živých prasat z Holandska. Spokojeni byli prý všichni – holandští producenti s českou cenou na háku, provozovatelé jatek s výbornou kvalitou prasat, vysokou výtěžností drahých částí, prodejností libových boků. A doprava? Jistě byly drahá, ale nad její cenou se holandští zemědělci nepozastavili. Stejně jako před pár týdny naši obchodníci při vývozu prasnic na přesně opačnou stranu. Půjde-li cena z důvodů vyšší nabídky dolů, jistě vyvezou naši chovatelé stejně jako před měsícem pár kamionů prasat do Německa a cenu zase stabilizují. Náš objem přebytků či nedostatků, které byly v minulosti schopny nesmírně rozhoupat cenu na našem trhu, je z evropského hlediska kapkou v moři. Zkrátka, nejsme na pro nás novém trhu hráči, kteří jsou schopni svým objemem cenu masa rozkolísat. Přiznejme si, že se vezeme na vlně, která Evropou prochází. Na vlně vyšších farmářských cen. A je tomu tak dobře, naši chovatelé jatečných zvířat si přece zaslouží lepší období než to, ve kterém podnikali minulý i část letošního roku. Věřme, že vzedmutá hladina nebude pro naše zákazníky příliš vysoká a bude co nejdéle stabilní. Vyhovuje to přece všem.