Když jsme před třemi lety zahajovali první diskuze o jednotné klasifikační masce, která měla sjednotit základní představy Českého svazu zpracovatelů masa a Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, vyskytly se první poznámky o nereálnosti dohody. Byl jsem optimista, myslím, že stále jsem, ale po třech letech jsem musel ze svého optimismu mnohokrát slevit.

V minulých letech jsme se nedohodli. Průlom nastal až po maratónu jednání 30. srpna 2004. Dohodu v této oblasti pokládám za velký úspěch. Dovolte mi proto, abych z pozice předsedy Svazu poděkoval všem, kteří se na úspěšnosti jednání podíleli. Je to nákupní sekce vedená Miroslavem Šolcem s odborníky schopnými počítat, kalkulovat i hledat kompromis – Karlem Uttendorfským, Lubošem Havlem, Václavem Kurkou, Karlem Uhlířem, Jiřím Kunovským a Janem Katinou. Oceňuji i vstřícnost ze strany chovatelů a odbytových organizací. Jsem rád, že i jim všem, na konci jednání osobně poděkoval předseda Svazu chovatelů prasat ing. Jaroslav Hajda. Věřím, že máme v rukou materiál, se kterým se dá v podnicích dále pracovat, kterému se dá v případě potřeb do konkrétních obchodních vztahů vštípit ona jedinečnost, kterou často potřebujeme. Po změně klasifikační masky volali všichni naši členové zvláště při změně regresních rovnic po prvním květnu. Změnilo se nastavení klasifikačních přístrojů, nezměnily se ale klasifikační masky. O termínu zavedení této změny jsme na našem společném jednání nemluvili. Proč? Všem přece musí být jasné, že to, na co naše praxe čeká několik měsíců bude zavedeno velmi brzy, možná z týdne na týden. Ale to je přece už jen a jen otázkou každého majitele podniku, jednání s dodavateli.