Legenda vypráví, že když jednou lidé nechtěli poslouchat slova o lásce a pochopení svatého Františka z Assisi, začal kázat zvířatům. Sbíhala se prý ze širokého okolí, aby mu všichna naslouchala. Byl to zvláštní člověk. Uměl vyjít jak s lidmi v celé jejich paletě rozličností stejně tak jako se zvířaty. Snad proto byl 4. říjen, kdy má svatý František z Assisi svátek, zvolen mezinárodním dnem zvířat.

Dnem, kdy se my lidé snažíme více pochopit nejen sami sebe, ale i zvířata kolem nás. Nemyslím si, že to s námi lidmi měly a mají zvířata jednoduché. Chceme je vlastnit, využívat. Je jedno, jde-li se o slepici, krávu, či našeho psího, kočičího nebo opeřeného mazlíčka. Jedni jsou doma u nás, druzí ve stájích, kam nesmíme. Náš mazlíček či miláček - pet – z angličtiny - zhýčkaný, ochočený, dostává vše, vše co si my lidé myslíme, že je pro něho nejlepší. Od speciálního jídla, přes drahé pelíšky a klece, zdravotní péči veterináře, kadeřníka, po oblečení, vycházky a kdo ví co ještě. Co od něho očekáváme? Že bude vypadat a chovat se tak, jak si my, jeho majitelé, domácí, představujeme. A za to vše ho máme rádi. Stává se jedním z členů naší rodiny. Je s námi opravdu šťastný? Podle nás lidí jistě ano. Podle něj? I on má 4. října svátek! Nechtěl by se proběhnout? S chutí si zahrabat v trávníku a slupnout ten příšerně páchnoucí kus sýra, který si před týdnem zahrabal do listí nebo odepnout pozlacený obojek a sundat módní kostkované kalhoty natažené až na záda? Nevím? Možná už ne. Možná se nám už natolik přizpůsobil, že běhání bez botiček nesnáší. Proč ho pak trápit bosky v prvním sněhu? Proč mu nedát jeho milované granule, psí čokoládu, či ho nepozvat k sobě do postele? Je dobré, že stále více lidí má doma své pets – své mazlíčky. Je dobré, že o nich stále více vědí, včetně dětí, že více chápou, co oni chtějí a potřebují. Je tak na světě více šťastných - nejen zvířat, ale i lidí. A to je přece moc dobře. Větší skupinu zvířat si ale člověk přivlastnil pro potřeby ryze materiální. Ano, kráva, prase ani slepice obvykle nejsou chované pro duševní pohodu, ale pro mléko, maso vejce, peří a kůže. U těchto zvířat neočekáváme hluboké citové vazby s člověkem, ale přesto vznikají. Ještě jste neslyšeli, jak si chovatel povídá s krávou, jak i „hloupé“ slepice poznají toho, kdo je krmí? Někdy mám pocit, že pro veřejnost hledáme z této oblasti příklady spíše negativní. Samozřejmě, že jsou. A je na ně třeba poukazovat, mluvit o nich a hlavně je řešit. Věřte, že jich ale je v praxi mnohem méně než případů krátké radosti nad kanárkem či štěnětem, následným vystřízlivěním a zoufalým hledáním jakéhokoli řešení - i odložením na ulici či v lese. Lidé pracující v zemědělství se zvířaty, k nim mají obvykle vztah zarytý hluboko pod kůží. Je to nejen jejich práce, obživa, ale navíc i to co je těší a co dobře umí. Nemohou obletovat jednoho svého vyvolence, ani nemohou přistupovat k celé skupině zvířat necitlivě jako ke krabici šroubů ve skladu. Musí umět vnímat pohodu, či problém stáda i jednotlivce. Je to krásný pocit, vidět mezi sebou takovéto lidi, kteří citlivě vnímají to, co zvířata jemu svěřená potřebují. A je zcela nepodstatné, je-li to dojička, chovatel, majitel farmy, veterinární lékař, řidič kamionu, či řezník na porážce. Všichni dělají svoji práci. Profesionálně, navíc ale s citem a úctou k živému tvoru – jistě nejen v den zvířat. Zvířata jsou dnes vůči člověku téměř bezbranná, proto musí mít zajištěnou naši ochranu – společenskou i legislativní. Každodenní kontrolou plnění těchto vesměs etických zásad provádí Státní veterinární správa - Ústřední komisí na ochranu zvířat, v provozech mnoha státními i soukromými veterinárními lékaři. Je dobré, že existuje zájem o kontrolu této citlivé oblasti i z řad laické veřejnosti, že existuje řada nevládních organizací např. Společnost pro zvířata, Ochránci hospodářských zvířat, Svoboda zvířat, Different Life, Greenpeace aj. Je škoda, že jejich vesměs pozitivní cíle jsou ale v očích řady z nás poškozovány radikálními skupinami, o jejichž činnost je v médiích velký zájem. Jistě jsme již někdy slyšeli zprávy o zastavování kamionů přepravujících zvířata, o poškozování objektů jatek, zoologických zahrad či výzkumných center pracujících se zvířaty. Kdo provádí tyto akce? Ve světě a již i u nás je tato skupina známá jako ALF - Animal Liberation Front - Hnutí za osvobození zvířat. ALF založili v roce 1972 Britové Ronnie Lee a Cliff Goodman. Svým nekompromisním postojem a radikálními akcemi vyvolává bouři různých reakcí, především ale zájem médií. Právě mediální zájem o tyto akce umožnil neobyčejně rychlé šíření hnutí po světě. ALF je hnutí radikálních ochránců zvířat preferující přímé akce. Prvořadým cílem je osvobozování zvířat z vytipovaných zařízení, dalším způsobování finančních ztrát těm, kteří tato zařízení provozují. Jde o společnosti instituce a jednotlivce vlastnící chovy zvířat, jatky, masozpracující podniky, kožešnické společnosti, obchody, pokusné laboratoře, cirkusy, myslivecké spolky a prodejce loveckých zbraní, rybářské spolky apod. ALF protestuje proti zabíjení zvířat, prodeji a konzumaci masa, kupování a nošení kožešin, proti pokusům na zvířatech a sabotuje myslivecké hony. V osmdesátých letech se mediálně proslavila svými útoky na drahé přírodní kožichy filmových hvězd. V poslední době je činnost ALF soustředěna na kosmetické laboratoře využívající k testování přípravků zvířata. Předvojem ALF je ALIU - Animal Liberation Inestigation Unit - Vyšetřovací jednotka pro osvobození zvířat, která se snaží pronikat do vytipovaných objektů pro získání fotografických a filmových svědectví, kompromitujících materiálů a označení citlivých míst na přímý zásah ALF. Podpůrná organizace ALF Supporters Group shání a shromažďuje informace o nejrůznějších experimentech se zvířaty, o obchodování s kožešinami, o průmyslovém chovu hospodářských zvířat, vydává informační letáky a časopis Akce ALF jsou ilegální a aktivisté pracují anonymně ve skupinách a nebo individuálně. Uvádí se, že za poškozování cizího majetku je v současnosti vězněno více než 200 aktivistů ALF, další stovky byly odsouzeny k vysokým pokutám. Všechny oficiální organizace zabývající se ochranou zvířat se od činnosti ALF distancují.