Značky Nike, Adidas, Max Mara, Dior, Audi, BMW, Lacoste, Nina Ricci, Sacher, Ferrero Rocher, Pilsner Urquell, Becherovka. Proč pokračovat? Kosmetika, oblečení, auta, obuv, cukrovinky, alkohol - to vše je součástí dění okolo nás. Ale značkové hovězí maso?

Copak i hovězí maso může smít svoji značku? Proč ne! Copak může být hovězí jen zadní či přední, z rýdu nebo pravá svíčková, kravské nebo býčí? Značka je signálem našeho postavení, dáváme ji na vědomí našemu okolí. Nápis Pierre Cardine na kalhotách jistě neschováváme pod lemem svetru. Ale jak ukázat značku hovězího na talíři? Je vůbec konzumace hovězího masa dnes moderní? Není za nekřesťanské peníze přece jenom více „in“ sice pevnější, ale pštrosí steak, láhev i když ne špičkového francouzského vína Beaujolais, ale za to třetí čtvrtek v listopadu a navíc s šesti ulitami hlemýžďů v česnekovém máslíčku? Ne? Říkáte že nejste ovlivněni tím co právě frčí? Jen málokdo je děním okolo nás nepostižený, nepolapený reklamou v časopisech, televizí, okolím. Kdo je „in“ a kdo je „out“? Ten kdo je vláčen proudem a nebo ten, kdo pluje řekou života radostně svým směrem? Proč nebýt sám sebou! Být jiný! Možná, že pro pár snobů, sice zcela „out“, ale kdo je opravdu „in“? Odbočil jsem. Asi proto, že hovězí maso je dnes na českém talíři jednoduše řečen - „out“. Proč? Konzumace – obliba hovězího masa u nás za poslední desetiletí poklesla téměř na třetinu. Pomalý, ale dlouhodobý trend, nad kterým mnozí často jen mávli rukou, a který naše odborná veřejnost nebrala dlouho nijak vážně. Za toto období výrazně vzrostla spotřeba drůbežího masa, standardním tahounem trhu je nadále maso vepřové. Krize okolo BSE chodila kolem našich hranic několik let. Jako by se nás netýkala. A pak prudce otevřela širokou diskuzi okolo hovězího masa nejen v zemědělství a v oboru zpracování masa. Postupně se začíná řešit, ale výsledky nebude možné očekávat brzy. Proč? Motorem produkce je přece spotřeba. A s naším zákazníkem jsme si zahrávali příliš dlouho! Nabízeli a často mu ještě nabízíme sice hovězí, ale velmi různé kvality. Na dnešním stavu se výrazně podílelo snižování stavů skotu. Přineslo do pultů tuny levného kravského masa. Spotřebitel očekával šťavnatý biftek, obdržel tmavý houževnatý, kuchařem „odborně“ spečený, často i neforemný plátek. Zklamání často netolerujeme, opakuje-li se, získáváme přesvědčení. Často tak silné, že nás nezlomí ani nízká cena. Samozřejmě, že obchod už pár let nabízí i skvělé hovězí maso pocházející z mladých býků, dokonce i masných plemen nebo mladých jalovic. Kvalitně zabalené, naporcované, označené původem i návodem ke správné přípravě. Ale toto maso je třeba adekvátně zaplatit! V období, kdy se obchody předhání kdo levněji a kdo za cenu již zcela neuvěřitelnou. Mezi země, kde je systém produkce kvalitního hovězího masa na vysoké úrovni patří především USA. Chovatelé masných plemen jsou sdružováni v asociacích, které kvalitu značkového hovězího masa sami garantují. Největší registrovanou organizací je asociace chovatelů plemene Angus (The American Angus Association). Vlastní obchodní známku Certified Angus Beef, kterou je označeno hovězí maso pocházejícího ze skotu plemene Aberdeen – Angus a splňuje kvalitativní požadavky nejen chovu zvířete, ale i úrovně zpracování a doby zrání masa. Plemeno Aberdeen Angus bylo vyšlechtěno před 150 lety ve Skotsku. Dnes je však nejrozšířenějším masným plemenem chovaným v USA (70%), v Kanadě, Austrálii (Certified Australian Angus Beef ) i na Novém Zélandu. Nabízena jsou samozřejmě i certifikovaná masa plemen Shorthorn, Hereford, Charolais, Limousine a další. Argentina založila svůj světový mýtus hovězího masa na rozlehlých zelených pampách, mladém dobytku chovaném výhradně pastevním způsobem. Pochází-li maso z masných plemen jako je Shorthorn, Hereford a Aberdeen – Angus nebo jejich kříženci vyniká toto maso křehkostí a plnou masovou chutí a vůní. Steak v samotné Argentině však není ničím výjimečným, spíše je dobře propečeným masem na rožni. Ale proslavený 500 gramový steak ve světově rozšířených Argentinských restauracích si získal příznivce u mnoha labužníků. V Japonsku je jako The Caviar of Meat označováno maso plemene Wagyu. Je-li dobře mramorované vnitrosvalovým tukem patří mezi nejdražší masa na světě. Značkové hovězí maso je samozřejmě produkováno i v evropských zemích. Svoji silnou pozici postupně získává maso irské, kopírující americkou cestu podtrženou silnou reklamou čistého zeleného ostrova. Vyhlášená jsou certifikovaná masa ve Francii, německé Markenfleisch. Zcela nepřehlédnutelným je však na talíři každé špičkové restaurace obří filet steak, T bone steak, entrecote, rumpsteak, faux filet či tranche z tunového Belgického modrého býka. Radím – dejte si jeden pro dva silné jedlíky. Pochutnáte si oba dva! U nás se rozbíhají programy prodeje značkového hovězího masa se značkou Extra Beef – České hovězí z mladých zvířat masných plemen nebo Bohemia Angus (tzv. bio hovězí), APROS- Natural beef (Charolais) aj. Je třeba jim držet palce. Jedině tak se můžeme s hovězím dostat do situace, že bude i mezi mladými lidmi zase „in“.