Všechno souvisí se vším, říká klasik. Čína a Indie, zvyšuje se jim životní úroveň. Našinec by řekl, je to tak daleko, že jim to snad i budeme přát. Ale ejhle, tu máš čerte kropáč, podle agrární situace v Evropě to vypadá, že si úroveň zvýší, ale Evropu to bude něco stát. Prastaré obchodní zákony opět zaúřadují. Je-li něčeho méně má to větší směnnou hodnotu. V tomto případě se jedná o sušené mléko a obilí.
Další souvislosti jsou opět v obchodě, tentokrát s ropou. Ropní magnáti přitlačili své zákazníky ke zdi. Obratnými manévry vyvolali nedostatek ropy a dosáhli raketového nárůstu cen. Každý obchodník ví, že závislost na jednom dodavateli nebo jedné komoditě je rizikové. Začneme tedy snižovat toto riziko přimícháváním biolihu do paliv. Biolíh se vyrábí z plodin, které budou muset někde vyrůst, takže vlastně budou soupeřit o prostor k růstu s plodinami krmivářskými a potravinářskými. No a docházíme k další souvislosti, chceme-li se vymanit z naší současné závislosti, bude nás to opět něco stát. Zaplatíme za naši nižší závislost vyšší cenou potravin. Záležitost sice bolestná, ale radši asi uvidíme část svých benzinových peněz v domácím prostředí než ve výstavbě lyžařského centra uprostřed pouště někde na rovníku.
Již se dostáváme do souvislostí nejbližších, předchozí dvě informace předpokládají, že v Evropě bude méně mléka a obilí, tudíž se tyto komodity zdraží a rozjedou spirálu následných cenových změn u souvisejících komodit. Pro nás je důležité, že se to bude určitě týkat masa, zejména masa vepřového. Nemyslím si, že by v české kotlině proběhlo něco co neproběhne v ostatní Evropě. Naopak jsme již tak navzájem provázáni, že změny pokud proběhnou, proběhnou všude. Takže pokud v Německu předpokládají navýšení mezi 10-30 procenty můžeme očekávat podobné změny i u nás. Samozřejmě tento proces bude mít své brzdaře a to maloobchod, který má zakódováno, že pouze nejlevnější zboží je prodejné a úspěšné a politiky, kteří sází na levné potraviny při boji o voliče. Budiž je to jejich názor, který mohou demokraticky obhajovat. My se musíme zaměřit na to, aby nám nebyla vnucena role jakéhosi nárazníku, který tyto změny absorbuje. Tak jak znám situaci v zemědělství i v masném oboru, tímto absorbérem rozhodně být nemůžeme ani jeden. Takže co, prostě je potřeba na rovinu říci, že platit bude konečný spotřebitel, který nám vystaví osvědčení v obchodě nejvyšší, buď naše zboží koupí za reálné ceny nebo ne. Takže obligátně, dobrou i když v budoucnu dražší chuť.