Pane předsedo, Český svaz zpracovatelů masa je silná profesní organizace, pravděpodobně jedna z potenciálně nejsilnějších. Můžete přiblížit počet členských subjektů v něm registrovaných a hrubý celkový počet pracovníků, kteří jsou prostřednictvím svých firem ve Svazu sdruženi?

Všech členů svazu včetně škol, přidružených členů, fyzických osob (čestných členů) a řádných členů je dle momentálního stavu plus mínus 130. Pokud se jedná o řádné členy, to znamená zpracovatele masa, těch je mezi 80-90ti. Myslím si, že se mým předchůdcům podařilo vybudovat velmi silný svaz, jehož základy jsou položeny velmi tradičním cechovním cítěním našeho řemesla. Celkový počet pracovníků v subjektech, kteří jsou členy svazu, vysoce překračuje 20 000.

 

Jaký je přibližný počet těch mladších pracovníků-členů Svazu, dejme tomu s věkem nižším nežli 30 roků?
Tady musí postačit hrubý odhad, mezi 20-30ti procenty. 

 

Je v našem Svazu výrazná tendence ke stárnutí členské základny a ve kterých specializacích je to nejzávažnější jev? Lze to takhle vůbec vyjádřit?
Nelze. Tato data u našich členů nesledujeme, neboť již spadají do jejich výlučné kompetence. Obecnou pravdou je, že ubývá uzenářských mistrů oboru a na jejich místa není připravován dostatečný počet pracovníků s odpovídajícím vzděláním.

 

Jaký podíl přibližně zaujímají v rámci členské základny vyučenci? 

Asi sám dobře tušíte o čem budu chtít hovořit. Učňovské školy houfně ruší obor řezník-uzenář pro nezájem studentů. A není to pouze problém našeho oboru. Dříve, když jsem coby student chodil na brigády do klatovského masokombinátu, tak jsem nezaznamenal, že by do provozu byl přijat nevyučený pracovník. Dnes je doba jiná a nestačí nám vzpomínat, ale prostě a jednoduše se musíme přizpůsobit. V našich dílnách budou pracovat lidé do oboru pouze zaučení a vyučenci budou na místech předáků či mistrů a nejlepší z vyučených budou studovat na vyšších typech škol. Takto to funguje u většiny našich západních sousedů a nemám jediný důvod se domnívat, že u nás tomu bude jinak.

 

Odpovídá počet soudobě registrovaných absolventů forem učňovské přípravy představám vedení ČSZM? Lze nějakým způsobem vyjádřit, i když takový ukazatel není nikým a nikde stanoven, třeba v procentech, optimální počet vyučených v oboru?
Nelze. Viz výše. 

 

Je možno charakterizovat nároky oboru na míru vzdělání v jeho rámci? Jsme oborem s vysokou náročností na úroveň vzdělání pracovníků? Jak na tom jsme s nároky na vzdělanost a skutečný stav vzdělanosti v porovnání v rámci potravinářského průmyslu? 

Nároky na míru vzdělání v našem oboru byly vždy vyšší a myslím si, že jsme si i do dnešní doby uchovali poměrně slušný stav vzdělanosti.

 

V čem spočívají hlavní těžiště profesní výuky mladé generace v současné době? 

Spočívají na dobrých základech z minulosti, pokud se jedná o řemeslo a veterinárně-hygienické návyky, ale zastavil bych se u několika oblastí, které by zasloužily větší pozornost. V prvé řadě se jedná o dílensko-provozní ekonomiku, protože dobrá ekonomika celku vzniká z jednotlivostí tvořených na tom či onom středisku. Dále bych zmínil základy z obchodu a z marketingu. Celá řada absolventů si otevírá svoji živnost, anebo se uplatní v obchodních úsecích firem, kde tyto znalosti jistojistě uplatní. Nebudu zde hovořit o jazycích, protože předpokládám, že za pár let na toto bude stačit základní škola. Toto je, myslím si několik oblastí, které určitě stojí minimálně za zamyšlení všech, kterým obor leží na srdci.

 

Jak by měl probíhat ideálně zácvik čerstvého absolventa učňovského oboru řezník-uzenář po jeho nástupu do výrobní masozpracující firmy?

Vždy budu doporučovat starou osvědčenou metodu. Několikaměsíční kolečko po všech provozech příslušné firmy.

 

Liší se podstatně takový zácvik, zapracování, ve velkých firmách a v malých podnicích? 

Liší se co do velikosti či počtu výrobních středisek a použitého strojního zařízení, ale pohlavky jsou všude stejné a následovat musí škola života.

 

Samotné vyučení nebo ukončení vzdělání na Střední průmyslové škole je pouhým předpokladem k další cestě mladého člověka ve struktuře pracovních pozic, funkcí a odpovědnosti. Kdo by se měl tímto mladým odborníkem v závodech z pohledu hodnocení vykazovaných schopností a dovedností zabývat?

Vždy jeho přímý nadřízený v součinnosti s personalistou. To platí i pro menší firmy, byť pracovníka s tímto zařazením nemají. Pak přechází tato zodpovědnost na majitele těchto firem.

 

Příprava mladého odborníka formou vyučení nebo studia na Střední průmyslové škole by měla být zcela nebo částečně hrazena jím samým?
Jsem pro částečnou spoluúčast, ovšem když se reálně rozhlédnu kolem sebe, tak by tímto krokem potravinářské školství ztratilo zájem studentů o studium, který navíc v současné době rozhodně není optimální.

 

A Váš názor, vážený pane předsedo, míří český masný průmysl svým systémem výchovy mladých odborníků k vyšší průměrné vzdělanosti?
Můj názor je, že současný masný průmysl prošel změnou podstatně rychlejší než výchovný systém, a že výchovný systém se bude muset teprve postupně k těmto změnám dopracovat . Nebude to dopracovávání revolučními metodami, ale postupná konvergence mezi potřebami oboru a mírou možností a pochopení těchto potřeb školským systémem. Přejme si, aby se tak stalo, neboť náš hrdý a starobylý obor si prostě musí přát vzdělané a schopné následovníky.

Uložit
Předvolby uživatele cookies
Používáme soubory cookie, abychom vám zajistili co nejlepší zážitek z našich webových stránek. Pokud používání souborů cookie odmítnete, nemusí tyto webové stránky fungovat podle očekávání.
Přijmout vše
Odmítnout všechny
Další informace
Analytics
Nástroje používané k analýze dat pro měření efektivity webových stránek a pochopení jejich fungování.
Google Analytics
OK
Odmítnout
Nezbytné
Zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících.
Přístup k webu  
  Uchovává stav relace uživatele mezi požadavky stránek.
OK
Odmítnout