Na 5 otázek odpovídá:
Karel Pilčík, předseda Českého svazu zpracovatelů masa
1. Masný průmysl, ale i menší výrobci a zpracovatelé masa zažívají těžké období v souvislosti s rychlým a extrémním nárůstem cen všech vstupů. Přitom podléhají kritice, že zdražují neopodstatněně. Jaké stanovisko v otázce cen masných výrobků zastává Český svaz zpracovatelů masa?
Zdražuje se vše, tedy i ceny výsekového masa a dalších výrobků z masa. Ale tam to má svůj řád. Daleko horší je situace v cenách dalších nezbytných vstupů. Pomocné materiály, aditiva, střeva se zdražují živelně a bez avíz. Dodavatelé se s námi nebaví. Vezmeš, nevezmeš je pak jen naše rozhodnutí, ale bez střev se špekáček vyrobit nedá. Nárůsty těchto nezbytných složek do výroby jsou 5–10 procentní. K tomu cena elektrické energie stoupla více než desetinásobně a plynu také. Prostor pro obchodní vyjednávání neexistuje. Je to podivný obchodní vztah. Dříve činil podíl energií na ceně výrobku 3 % a nyní 8 %. Je nezbytné šetřit a hledat všechny cesty k minimalizaci spotřeby všech druhů energií. Takže i masné výrobky je nutné zdražovat a nedostat výrobní podniky do červených čísel. Není to ale vůbec jednoduchá cesta.
2. Konkrétně k cenám masné suroviny. Vepřové a hovězí. Je masa dost a jaké jsou současné cenové relace oproti minulému roku? A jaký je předpokládaný budoucí cenový vývoj? A existují i obavy o zdroje?
Tak toto je otázka, na níž nelze zodpovědně odpovědět, v odhadu dalších cen by možná pomohla skleněná koule. Cena hovězích čtvrtí se dříve pohybovala kolem 95 Kč za 1 kg a nyní je 120 korun. U vepřového masa je však problém nejen s cenou, která je oproti minulé době o 10 % vyšší, ale i s množstvím. Německo snižuje stavy a porážky až o 20 % v důsledku afrického moru prasat. A to se negativně projevuje na celém evropském trhu. O zdroje masa bych se do budoucna nebál, pokud nenastane nějaká nepředvídatelná událost a současnou krizi se podaří včas zastavit.
3. Plyn. Naše vláda nemá zatím zajištěno dostatek tohoto nezbytného média na další období, takže nejen pro domácnosti, ale hlavně pro průmysl. Vím, že váš svaz ve spolupráci s Potravinářskou komorou usiluje o zdrojovou garanci, avšak zatím neúspěšně. Jak tato situace vypadá v současné době? A co ceny energií?
Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová prosadila ve spolupráci s Agrární komorou ČR se státními orgány, že je potravinářský průmysl a zemědělství zařazeno do takzvané kritické infrastruktury garantovaných odběratelů energií. Tím by měl být pro nás zajištěn dostatek plynu a elektrické energie na výrobu a skladování. Nevyřešené jsou ceny. Tento stav znemožňuje plánování, vůbec netušíme, s jakými cenami energií pro příští období počítat. Naši politici by měli konat. Pokud se stane, že sousední státy budou energii dotovat nebo ji zastropují, vytvoří se pro nás na evropském trhu nepříjemné nekonkurenční prostředí.
4. A co pohonné hmoty, zejména nafta? Zatím je jí dostatek, ale provádíte i v dopravě opatření směřující k nižší spotřebě?
Rozvést naše výrobky musíme, ač máme naftu o 10–12 Kč dražší než v minulosti. Samozřejmě, že se vždy hledají cesty k úsporám i v logistice. I toto zdražení se musí promítnout do ceny prodávaných výrobků. Zvláště proto, že se ceny energií na teplo zvedly čtyřnásobně a elektrické energie dokonce desetinásobně.
5. Všechny předchozí otázky souvisí s ekonomikou, ale zejména s prodejem masných výrobků. Velcí výrobci dodávají především do obchodních řetězců, kde se realizuje prodej takřka 90 % všeho masa. Jak se daří jednat s řetězci o nárůstu cen a jak vypadá nynější ziskovost masných podniků? A jak je to u masných výrobků s dnešní kupní silou obyvatel?
Navyšování cen s řetězci je sice Svazem obchodu a cestovního ruchu posvěceno, ale i tam platí zavedená pravidla, která nedovolují žádné rychlé skoky cen. U masa platí smluvní časy 14 až 30 dní, u výrobků z masa, tedy u uzenin a specialit, až 3 měsíce. Takže operativně měnit cena nejde. A v žádném případě metodou diktátu, jako je to u našich dodavatelů. Kupní síla obyvatel silně klesá, zavírají se některé masné obchody, ale i provozy. Jsou to první náznaky, které velmi znervózňují i velké výrobce. O významném poklesu tun se zatím mluvit nedá, ale o poklesu tržeb už ano. Spotřebitel hledá levnější výrobky a na to budeme muset reagovat. I když ty dražší výrobky budou mít vždycky svoje zákazníky, jde jen o to, jaký bude jejich podíl. A nyní moje poznámka na závěr. Toto období patří k nejtěžším v celé historii řeznického řemesla, a tak přeji všem našim řezníkům a uzenářům, aby v této bitvě uspěli.
Za rozhovor děkuji.
Ing. František Kruntorád, CSc
Článek zveřejněn v odborném časopise Potravinářský zpravodaj 6/2022.