Český svaz zpracovatelů masa (ČSZM) přistupuje k probíhajícímu skandálu, který se týká nelegálních porážek skotu v Polsku, s maximální pozorností. Vzhledem k tomu, že se k dnešnímu datu vyskytly vážné pochybnosti o standardním výkonu úředního veterinárního dozoru v Polsku, ČSZM se obrací na své členy i další provozovatele potravinářských podniků v ČR s výzvou, aby se do objasnění tohoto skandálu a do termínu obdržení spolehlivých záruk Evropské komise ohledně bezpečnosti polských potravin, vyvarovali obchodu s polským masem včetně jeho využívání při výrobě masných výrobků či pokrmů.

ČSZM konstatuje, že v celé Evropské unii jsou dlouhodobě platné předpisy, jejichž prioritním cílem je produkce bezpečných potravin. V podmínkách České republiky je plnění těchto předpisů důsledně kontrolováno orgány úředního dozoru. Nicméně hlavní zodpovědnost v oblasti plnění těchto předpisů spočívá na samotných provozovatelích. ČSZM za účelem podpory svých členů poskytuje odborné poradenství a edukační aktivity. Souběžně s tím zpracovatelé v praxi zavádějí své privátní, externě auditované systémy, které v mnohých ohledech významně zintenzivňují úřední kontroly a v konečném důsledku tak napomáhají k produkci masa a masných výrobků na nevyšší dosažitelné úrovni bezpečnosti. Tyto systémy například zahrnují průběžné prověřování dodavatelů, vlastní laboratorní testy surovin a měření jejich klíčových parametrů (teplota, pH, atd.). V případě jatek se tyto systémy rovněž zaměřují na plnění požadavků na ochranu zvířat proti týrání.

ČSZM spotřebitelům v ČR doporučuje, aby se při nákupu masa zajímali mimo jiné o původ zvířete, ze kterého maso pochází, a v ideálním případě se orientovali na maso českého původu. Opět podle platných předpisů je informace o původu povinně označována jak na baleném mase, tak i v místě prodeje nebaleného masa. Konkrétně v případě hovězího masa je povinně uváděno:

• referenční číslo konkrétního kusu skotu nebo skupiny zvířat,
• schvalovací číslo jatek a členský stát, ve kterém se jatky nacházejí,
• schvalovací číslo bourárny a členský stát, ve kterém se bourárna nachází,
• stát narození, výkrmu a poražení kusu (pokud se ve všech těchto fázích jedná o stejný stát, lze tyto 3 údaje nahradit jedním - „Původ: název státu"),
• a další povinné údaje, například název skupiny masa, označení podle živočišného druhu zvířete, název technologického celku, údaj o kategorii zvířete ("mladý býk", "býk", "volek", "jalovice" nebo "kráva"), datum spotřeby, podmínky skladování (teplota).

Značku zdravotní nezávadnosti (oválné razítko) může v ČR na maso označovat pouze úřední veterinární lékař. V kompetenci tohoto lékaře je pozastavit jakýkoliv kus do doby detailního vyšetření ve všech fázích zpracování a následně rozhodnout o jeho uvolnění či konfiskaci. To se bezezbytku týká i rozhodování o manipulaci se zvířaty v ojedinělých případech, kdy dojde k jejich zranění během přepravy. Zraněná nebo léčená zvířata se v ČR nesmí zasílat na jatky vůbec.

Na závěr tohoto stanoviska chce ČSZM laické veřejnosti objasnit často zaměňovaný význam dvou podobných termínů:

• Tzv. „nucený výsek" představuje režim prodeje masa ze zraněných (nikoliv léčených či nemocných) zvířat, který v ČR definitivně zaniknul v polovině roku 2003. Již zde neexistuje.
• Naopak termín „výsekové maso" v souladu s platnými předpisy označuje bezpečné maso ze zcela zdravých zvířat opatřené úřední značkou zdravotní nezávadnosti. Zjednodušeně lze říci, že zahrnuje veškeré maso na trhu určené k běžnému prodeji.

Kontaktní osoby ČSZM:

• Karel Pilčík, předseda představenstva (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)
• Jan Katina, výkonný ředitel (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)
• Tel.: +420 244 092 405